Ivan Matoušek: Spas (Praha: Triáda 2001)

Na okraj jednoho vyprávění

Spisovatel a výtvarník Ivan Matoušek patří k autorům, kteří svým dosavadním dílem, ale především pak prózami Nové lázně a Ego, dokázali strhnout pozornost čtenářů i odborného publika. Počátky jeho tvorby sahají hluboko do let osmdesátých, kdy ji měli možnost poznat čtenáři samizdatu. Na sklonku minulého roku nakladatelství Triáda vydalo jeho románový opus Spas, který se svými takřka sedmisty stranami představuje jedno z nejrozsáhlejších děl české literatury posledních let.

Monumentální podobenství každodenního života v Matouškově podání připomíná labyrint, ve kterém se zorientovat nepatří k snadným úkolům. V textu, ve kterém je konfrontována hlavní postava Sírius Demek se svým okolím, sledujeme osudy jeho manželky, milenky, dětí a hrdiny samotného. Jsme svědky střetu až příliš přecitlivělého vnitřního světa hrdiny se světem okolním. Místo dialogu sledujeme dva, s obtížemi se prolínající světy, plné nepochopení a odcizení. Demkovi by příslušela role pozorovatele, který se na tomto dění nemusí spolupodílet. Namísto toho je hlavním aktérem.

Komplikovaný příběh skládající se z nejrůznějších střípků a odboček v mnohém připomíná do nekonečna se rozpíjející příběhy telenovel. Je to sice v mnohém kulhající přirovnání, ale snad dostatečně ilustruje vyčerpávající styl Matouškova vyprávění z každodenní reality. Příběhy symbolicky pojmenovaných postav vytváří nepřehledný propletenec mezilidských vztahů, který není lehké sledovat. Pokud bylo autorovým záměrem zachytit chaos a dezorientovanost současnosti, pak se mu to zcela jistě podařilo.

Ale až příliš nereálně a vykonstruovaně působí takto Matouškem popsaný svět. Ani ne tak díky zachyceným událostem, jako například služební cesty, vzájemná nevěra, sraz bývalých spolužáků, ale spíše kvůli způsobu, kterým je vše zachyceno. Tyto všední příhody a události patří k životu, do reálného světa každého z nás, ale nepůsobí tak odtažitě a cize. K celkově křečovitému vyznění románové konstrukce přispívá i chování jednotlivých postav.

Pokud ale patříte k příznivcům literatury, ve které hrdina svádí boj se všemi, s okolím i se sebou samým, a stále se mu nedostává pochopení, pak by právě tato kniha mohla být určena Vám. Přes všechny výše zmíněné výhrady, se jedná o knihu zneklidňující, neboť odmyslíme-li si přemrštěnou stylizaci, pak jsou zde mnohé pasáže, které až příliš odpovídají scénám z našich životů. A tak třeba už jenom to může být důvodem, proč se touto knihou prokousat.