[kotrla.com] [seznam recenzí] [potápěč] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


Javier Marías: Srdce tak bílé (Praha: BB/art 2004)

Naslouchat je nebezpečné


Javier Marías: Srdce tak bílé (Praha: BB/art 2004)Před pěti lety u nás vyšla první kniha Javiera Maríase (*1951) Vzpomínej na mě zítra při bitvě a rozšířila tak poměrně skrovnou nabídku několika málo titulů současných španělských autorů, se kterými se může český čtenář seznámit. Přiznávám, byl jsem tímto románem doslova uhranut a očarován a od doby, kdy jsem o něm informoval právě na stránkách Tvaru, jsem se k němu několikrát vrátil. S napětím jsem proto očekával, kdy se v češtině objeví další kniha tohoto již v osmdesátých letech ve španělsky mluvících zemích oceňovaného, avšak nyní i ve světě stále uznávanějšího (např. 1997 Impac Prize) a překládanějšího autora. Pokud pominu výbor fejetonů věnovaných fotbalu Divoši a citlivky (BB/art 2003), tak se tak stalo až nyní, kdy BB/art vydal v překladu Branky Stárkové román Srdce tak bílé (2004), který ve španělském originálu vyšel již v roce 1992. Podobně jako u pozdějšího románu Vzpomínej na mě zítra při bitvě (orig. 1994), je název opět tvořen citátem z díla Williama Shakespeara. Tentokrát byl vybrán ze hry Macbeth a jako leitmotiv nás svým opakováním provází textem. Marías má k anglické literatuře vůbec blízko, neboť je nejenom prozaikem, ale také zkušený překladatelem z angličtiny. Navíc působil i jako profesor literatury na Oxfordu, ke kterému se přihlásil i zde se odehrávajícím románem Všichni svatí (Todas las almas, 1989).

Z překladatelských zkušeností autor při psaní románu očividně čerpal. Juan, vypravěč příběhu, a jeho žena Luisa se seznamují díky své profesi profesionálních tlumočníků. A to právě na vrcholné schůzce hlav britského a španělského impéria, za kterými tušíme krále Juana a Margaret Thatcherovou. Juan Luisu zaujme svévolným pozměňováním rozhovoru státníků. Ani jedna ze stran nezná jazyk toho druhého, a tak jsou, aniž o tom vědí, tlumočníkem manipulováni.

Těžiště románu však spočívá ve zcela odlišném, byť souvisejícím, a až detektivním příběhu, do něhož jsme vrženi již první větou. Autor je suverénním vypravěčem a navozuje atmosféru plnou tajemství, jisté nevyhnutelné tragiky a očekávání. Toto dokáže nejenom udržet, ale v průběhu knihy i gradovat. Od počátku příběhu tak víme o tajemné smrti dívky, která vstane od stolu a v koupelně se zastřelí. Víme také, že byla první manželkou jeho otce. Netušíme však, co se za touto tragédií skrývalo a ani jak může souviset s vypravěčem a s rozhovorem, který náhodou zaslechne za jedné noci strávené v Havaně. Víme však, že autor si je stále vědom neoddělitelnosti lásky a smrti, jejich věčného proplétání a že nás do těchto sítí polapí.

Maríasův vypravěčský styl je osobitý a pro čtenáře dobře rozpoznatelný, ale na druhou stranu by se jeho příběh mohl odehrávat kdekoliv jinde. Na tuto skutečnost ostatně upozornily i některé zahraniční kritiky. Marías je ale navíc autorem sečtělým s vědomím kontextu, s nepopiratelným smyslem pro ironii, kterou nám připomene třeba svými narážkami na Milana Kunderu. Marcel Reich-Ranicky označil Maríase ve svém slavném pořadu za jednoho z největších žijících autorů a přímo tak vyvolal v německém prostředí nebývalý zájem právě o tuto knihu. Ostatně tento výrok neopomíná uvést ani reklamní text na záložce knihy. Osobně s ním však mohu jen a pouze souhlasit. Kniha svým podtitulem „neobyčejný román o tajemství“ na obalu  nelže. Osobně lituji, že zbývající Maríasova díla zůstávají do češtiny doposud nepřeložena. Přestože pro mne zůstalo setkání s jeho první knihou nepřekonáno, jedná se o román, která mne z těch překladových v posledních měsících bezesporu zaujal bezesporu nejvíce.

(Recenze pro Tvar)

Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora. Poslední úprava stránek 17. dubna 2013.

Jste možná  502193 unikátní čtenář nebo návštěvník mých recenzí od 13. dubna 2004



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Texty 73 (léto 2017) (přidáno 14. 10. 2017)

Z včerejšího čápovského večera (přidáno 11. 10. 2017)

Trojice: Homolová, Trličík, Chrobák (přidáno 05. 10. 2017)

Garage & Tony Ducháček (přidáno 01. 10. 2017)

Jak léčit strach z výšek? (přidáno 28. 09. 2017)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [potápěč] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]