[kotrla.com] [seznam recenzí] [potápěč] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


Miloš Doležal: Podivice, Obec (Brno: Atlantis)

V popředí zájmu smrt


Není mnoho mladých českých básníků, jimž by byla jejich básnická prvotina v krátkém čase vydána znovu. Domnívám se, že bychom je mohli spočítat na prstech dvou, ne-li jedné ruky. Mezi tyto šťastné patří i Miloš Doležal a jeho sbírka Podivice (1. vydání 1995), kterou nyní, rozšířenou o básně z bibliofilského souboru Kamení (Martin Dyrynk, 1996), vydalo nakladatelství Atlantis. Stejné nakladatelství v loňském roce vydalo i další Doležalovu sbírku Obec. V jediném okamžiku je tak čtenáři dostupná veškerá dosavadní Doležalova básnická tvorba, která je sice rozdělena do dvou knih, ale jinak působí spíše jako monolit.

Ač to bývá spíše výjimkou, v místě, kde autorova prvotina skončila, tam následující sbírka bez jakéhokoliv náznaku prodlevy pokračuje ve stejném tónu. Pozoruhodný na této skutečnosti je fakt, že nedochází k zásadnějším proměnám Doležalova jazyka ani ke změně autorského pohledu na okolní realitu. Snad je to dáno tím, že už Obec je podivuhodně vyzrálou sbírkou, a zcela jistě taky poměrně krátkým časovým obdobím, ve kterém verše následující vznikaly.

Obě sbírky jsou důkazem, že Doležal má daleko k jakémukoliv experimentování s jazykem a obrazem, jeho poezii lze označit za tradiční či tradicionalistickou, v tom nejlepším slova smyslu. Vzhledem k autorově snaze o epičnost básně a ve snaze o zachycení lidských osudů bychom jeho básnické kořeny snad mohli hledat v některých sbírkách Jiřího Koláře (např. Vršovický Ezop). Ale patrnější je vliv poezie Františka Halase a Ladislava Fikara. Veškeré poetické dění, jehož jsme svědky, je pak soustředěno do krajiny Českomoravské vrchoviny, jmenovitě do jednoho místa, které může mít pouze obecné pojmenování – obec – či zcela konkrétní – Podivice. A je jedno, zda se jedná o místo reálné či neexistující, neboť Doležalovi se podařilo vybudovat svébytný básnický svět, který dokázal zaplnit takovým množstvím osudů a příběhů, že podobnou koncentraci nacházíme snad jen v Haškově Švejkovi a mnohým jiným by tyto náměty postačily na několik povídkových knih.

Jak již bylo uvedeno výše, Doležalova poezie je neodmyslitelně spjata s konkrétním místem, a tím je venkovské prostředí. Jeho obraz je podobný tomu, jejž známe z díla Bohuslava Reynka. Avšak tento prostor přece jenom dostává podobu poněkud jinou, méně lyrizující Doležalův jazyk postrádá Reynkovu metaforiěnost, dokonce by se dal nazvat střízlivým. Ale právě tato zdánlivá chudost podtrhuje a do popředí staví obsah básní, ve kterých je čtenář svědkem defilé prostých vesnických postav a jejich osudů. Tím, že tyto postavy jsou nositeli konkrétních jmen, je neobyčejně posíleno věrohodné pozadí jejich příběhů. Ty jsou zpravidla osekány pouze na několik málo veršů a Často je zachycen jeden jediný okamžik, osudový zlom, zpravidla smrt. Ostatně smrt, taje přítomna ve většině básní i ve vstupech, které sbírky uvádí. U Obce jsou tyto citáty z Williama Blakea a Josefa Šafaříka, u Podivice je to stránku a půl dlouhý soupis úmrtí ze zápisníku Josefa Vondry. Obě motta mají svůj smysl, ale přece jenom, to druhé, civilnější, se hodí ke stylu Doležalovy poezie více, neboť i smrt má v jeho pojetí značně civilní ráz.

Bude zajímavé sledovat, zda autorova tvorba bude pokračovat v dosavadní monotematicky působící linii nebo zda jeho poezie dozná výraznějších změn. Nicméně nic z toho budoucího nemůže zastřít fakt, že v současnosti patří Doležal mezi největší talenty české poezie a většinu současné produkce básnické vysoce převyšuje.

(Recenze pro Tvar)

 

Pavel Kotrla

1997 „V popředí zájmu: smrt“, Tvar 8, č. 16, str. 21

 

(...)

Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora. Poslední úprava stránek 17. dubna 2013.

Jste možná  502193 unikátní čtenář nebo návštěvník mých recenzí od 13. dubna 2004



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Pár fotek z pátečního večírku Protimluvu (přidáno 07. 08. 2017)

Ze včerejšího křtu (přidáno 03. 08. 2017)

Slovinský film a František Čáp (přidáno 31. 07. 2017)

Bubáci pro všední den (přidáno 27. 07. 2017)

Jaromír Typlt ve Věži (přidáno 03. 07. 2017)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [potápěč] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]