[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


: Čekání na Roberta Capu (Brno: Host )

Zrození a smrt válečné fotoreportérky

ISBN: 978-80-87497-25-8

Susan Fortesová: Čekání na Roberta Capu

Nedávné objevení neznámých negativů zakladatelů legendární agentury Magnum Photos v Mexiku bylo nečekanou událostí, která potěšila širokou kulturní veřejnost. U zrodu této agentury, která se proslavila především humanistickou reportážní fotografií, stál i Robert Capa. A právě on, zachycený na fotografii Gerdy Taro, tvoří nejenom dominantu obálky českého vydání románu Susan Fortesové Čekání na Roberta Capu, který v roce 2011 v překladu Atheny Alchazidu vydalo nakladatelství Host, ale je i jednou ze dvou hlavních postav příběhu.

Próza zachycuje osud pravděpodobně nejslavnější fotoreportérské dvojice. Capa a Taro byli spojeni nejenom vášní pro fotografii, ale i vzájemným citovým poutem, které vyklíčilo uprostřed života uprchlíků. Těmi byli oba, v čase těsně předválečné Evropy a rozpínajícího se fašismu. Následné hrůzy války, osamění a smutky protagonistů, vzájemná odloučení, to vše je nějakým způsobem zachyceno. Stejně jako finální tragický okamžik, kdy Taro jako první válečná fotoreportérka přichází o život.

Mohl by to být příběh nejslavnější válečné fotografie. Té s postavou muže, který padá k zemi s prostřelenou hlavou. Okamžik smrti, zachycený spíš náhodou. Možná okamžik, kdy se z maďarského exulanta Endre Friedmanna definitivně stal Robert Capa. Díky fotografii, která obkroužila na stránkách periodik celý svět. Nejenom tato fotografie, ale i další snímky této dvojice, ve své době hranice zobrazovaného překračovaly. Ne však pouhou popisností charakteristickou pro mnohé současné fotoreportéry. Snad i proto, že se setkávali s dalšími velkými osobnostmi z jiných oblastí umění, které je ovlivnily, se jim podařilo tomuto nebezpečí popisnosti vyhnout a jejich fotografie se staly jedinečnými.

Ale pramálo z této jedinečnosti se odrazilo v knize. Měl jsem dojem, že Fortresová si vzala větší sousto, než na které stačí ,a že nějak stále klouže po povrchu a jen popisuje, zatímco to podstatné uniká. Na druhu stranu, právě díky této popisnosti chápu, proč se kniha stala předlohou k chystanému filmu.

Kniha tak asi zaujme především zájemce o autobiografické příběhy nebo dějiny fotografie. A možná by mohla obstát i jako napínavý a nešťastný příběh, který se (bohužel) stal. Nicméně se jedná o vyprávění, které autorce na více místech zadrhává. Z příběhu rozhodně šlo vytěžit víc. Takto máme před sebou mainstreamové čtení, které ničím příliš nezaujme. A nemohu si odpustit ještě jednu výhradu, padající spíše na vrub nakladatele. Nějak mi v té knize o fotografiích chyběly aspoň nějaké fotografie, protože, krom té z objektivu Gerdy Taro na obálce, není v knize žádná. Pravda, kdo bude chtít, tak si tvorbu této dvojice snadno dohledá, ale to není důvod, proč by zde měly chybět úplně.

(Recenze pro Texty 59, str. 27-28)

Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora. Poslední úprava stránek 2. března 2018.



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Karel Prokeš ve Vizitce (přidáno 20. 04. 2018)

Ondřej Hložek: Dědečkova almara (přidáno 19. 04. 2018)

Jakub Řehák ve Vsetíně (přidáno 17. 04. 2018)

Texty 75 (zima 2017/2018) (přidáno 01. 04. 2018)

Ze křtu CD Lucie Redlové a básnické sbírky Radky Rubiliny (přidáno 25. 03. 2018)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog autora] [sloupky pro Host] [texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]