Živel č. 11

Za jedenáct čísel své existence se Živel stal dostatečně známým fenoménem na naši časopisecké scéně. Zvláštní pozornost si pak zaslouží poslední čísla s monotematickým zaměřením. A tak po architektuře a pornografii se nám do ruky dostává Londýn, tedy číslo věnované anglické metropoli. Zcela v intencích zájmů redaktorů Živlu se časopis věnuje klubovému životu, hudební scéně, životu ulice a elektronicko-hudebním undergroundu vůbec. Tedy témata již obvyklá, nyní pouze z Čech přenesená do londýnského prostředí. Převážná část těchto článků je reportážního charakteru, ale co taky očekávat jiného od krátké návštěvy? A tak nezbývá než se spokojit se stručným průvodcem po londýnském klubovém a hudebním životě. Krátce je zaznamenám i život časopisecký.

Zcela jiného zaměření jsou dva články Šárky Halaštové, které jsou věnovány modernímu pohanství, hnutí Wicca, čarodějnictví a kultu přírody a které jsou doplněny i soupisem anglických a českých knih na dané téma. Pohanské vyznání Šárky Halaštové obsahuje sice spoustu důvodů, proč by se člověk měl nebo mohl stát pohanem, ale vesměs jsou to důvody a fakta, které je slyšet i odjinud. Pro někoho mohou být přesvědčivá, pro jiného asi stěží. S tématem úzce souvisí i příspěvek Ivana Adamoviče z návštěvy okultního londýnského (jak jinak) knihkupectví Atlantis. Celkově je téma pohanství zpracováno spíše informativně a fakta zde uváděná jsou víceméně známá.

Jsou však i oblasti, ve kterých je Živel dosud nedostižný a novátorský.

Jako jediný z českých časopisů se v neobvyklé míře soustavně věnuje mapování kulturního a společenského dění v kyberprostoru a kyberpunku. Nové číslo přináší rozhovor s Douglasem Rushkoffem, z jehož knihy Kyberie, kterou Živel chystá k vydání, již byly v jednom z předchozích číslech otištěny ukázky. Rushkoff nabízí poněkud skeptický pohled na historii a úpadek kyberkultury a její zneužití byznysem. Odstup od konzumního života, který je manipulován médii a v němž televize pomocí programů "programuje" své diváky. Pokud by vám Rushkoffova analýza současnosti nestačila, potom lze doporučit elektronický časopis CTHEORY (www.ctheory.com) Arthura a Marilouise Krokerových.

K dalším článkům z této oblasti patří koláž poznámek o kyberfeminismu Girls needs modems. Jako zástupce opačného pohlaví necítím potřebu vyjadřovat se k tomuto témata, a tak pouze jednu poněkud překvapující ukázku "Ženy a jiní mimozemšťané představují neuvěřitelně disproporční množství schizofreniků udržovaných uklidňujícími pilulkami a léky proti schizofrenii." Sadie Plantová (str. 74).

Z hlediska literatury se sluší připomenout, že Živel přináší i překlady dvou britských autorů, Irwinga Welshe a Johna Kinga. První je znám především jako autor knihy Trainspotting, která posloužila jako předloha stejnojmenného a do jisté míry kultovnímu filmu uváděnému i v českých kinech. Druhá ukázka je z prostředí anglických fotbalových fanoušků.

Jedenácté číslo sice nepřináší tak kontroverzní téma jako předchozí, věnované pornografii, ale i ono si pro čtenáře zachovalo atraktivní obsah a tradičně výraznou grafiku. Doufejme, že tento trend nedozná změny. Na závěr tohoto krátkého zastavení jenom poznámka, že by bylo podivné, aby časopis žijící v symbióze s moderními technologiemi neměl své vlastní internetové stránky. Zde je jejich adresa: www.zivel.cz