[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


Igor Indruch: Děti mrtvol (Olomouc: Votobia 1994)

Igor Indruch: Děti mrtvol (Olomouc: Votobia 1994)

Celý rukopis knihy naleznete na adrese: http://www.armadillo.cz

"Narodili jsme se jako ztracená a zbitá generace. Nikdo se nikdy pořádně nestaral, kdo jsme a jak žijeme. My, kluci, jsme zajímali alespoň vojenskou správu. Holky nezajímaly nikoho (snad kromě obchodníků s bílým masem)."

Tato slova z autorovy předmluvy, jako by byla mottem celé knihy. Autor nám předkládá příběh mladistvého vystřízlivění z okolního světa. S hrdiny tohoto příběhu, studenty valašsko-meziříčského gymnázia, se seznamujeme na sklonku osmdesátých let.

Atmosféra konce období socialismu tvoří stálepřítomné pozadí probíhajících událostí a podílí se i na formování autorova vztahu k hdinům, kdy je nepojmenovává jmény konkrétními, ale symbolickými: ON, ONA, Flegmatik, Romantik, Funkcionářka, Prášek, Sodoma, Soudružka, se kterými mizí individuální rysy. Hrdinové se tak stávají zástupci jednotlivých charakterů tohoto období společnosti.

Prvá část románu zastihuje hrdiny ještě v obdodí jejich středoškolských studií, kdy prožívají opojení z knih, z hudby, z prvních lásek. Toto opojení jim umožňuje vytvořit si částečný azyl duchovní svobody. Ale nemožnost tohoto azylu je odhalena v druhé části románu, která se odehrává o několik málo let později, v době vysokoškolských studií.

Ideály mládí se propadají někam do bezútěšného kolotoče společenské morálky. K jejich obnovení dochází až ve chvílích revoluce. Avšak i zde, po krátké euforii, dochází k vystřízlivění. Hrdinové s postupem času upadají do letargie a myšlenek na neradostnou budoucnost.

Svým nazíráním skutečnosti a pesimistickým postojem bychom mohli Igora Indrucha přiřadit ke skupupině undergroundových autorů konce osmdesatých let. Mimo tuto příbuznost se u něj projevuje i vliv autorů ztracené a beatnické generace, se kterými je jako překladatel americké literatury 20. století (J.Kerouac, E.Pound) seznámen. V knize nalezneme mnohé věty svědčící o stylové příbuznosti a inspiraci ("Jsme ztracená generace. Narodili jsme se jako ztracené generaci. Po nás přijde další ztracená generace. A po ní další... Nikde žádná naděje.").

Další možné srovnání se nabízí i se Zbabělci Josefa Škvoreckého. Podobně jako hrdinové Zbabělců prožívají události končící války v oblíbeném prostředí Josefa Škvoreckého - v Náchodě, stejně tak i hrdinové Dětí mrtvol prožívají konec socialismu ve Valašském Meziříčí, rodišti Igora Indrucha. Protagonisté obou knih se ocitají na pomezí dějin, aniž by cítili potřebu se jich zúčstnit. Pouze okolnosti jim nedávají jinou volbu.

Avšak konfrontace Indruchových hrdinů s dějinami a maloměšťáckou společností končí fiaskem. A tak se uchylují k cynismu a nihilismu.

V knize nacházíme několik prohřešků, například opakování takřka stejných vět a monologů na několika místech textu, ale jsme na rozpacích: jedná se o autorovu nepozornost, nebo o záměr, který má napomoci výslednému pocitu nemohoucnosti a bezmocnosti? Nebuďme příliš škodolibí a přikloňme se raději k druhému, protože tyto drobné chyby jsou mnohonásobně vyváženy. A to především v místech, kde autor vláčí čtenáře své knihy po všech prožívaných zákoutích prázdnoty svých antihrdinů.

A tak za pomocí jednoduchého dějového pásma, bez zbyteených odboček, máme možnost ponořit se do vyprávění, které se lehce čte, ale o to silněji kontrastuje se svým obsahem.

Expresivita vyjadřování, dobře zažité prostředí a literární postavy, za kterými stojí skutečné, to vše přispívá k realistickému zobrazení jednoho z možných úhlu pohledu na současnost. Takže je jenom škoda, že na druhou knihu autora si pravděpodobni počkáme delší dobu, pokud se jí dočkáme vůbec, protože opustil vlastní tvorbu a vrhl se na překládání.


Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora.



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Boží mlat Jana Dadáka v Poetickém klubu (přidáno 22. 03. 2024)

Jsem tma. Duběnkový inkoust, edice 2024 (přidáno 18. 03. 2024)

Duběnky ve varu (přidáno 15. 03. 2024)

Něco s Liborem společně chystáme… (přidáno 12. 03. 2024)

Milan Ohnisko (přidáno 18. 02. 2024)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]