[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


Milan Nápravník: Příznaky pouště (Praha: Torst 2001)

Chladnoucí tužby

Milan Nápravník: Příznaky pouště (Praha: Torst 2001)Nová kniha Milana Nápravníka Příznaky pouště (Torst 2001) působí podobně znepokojivě jako jeho knihy předchozí. Tento svérázný představitel surrealismem ovlivněného proudu literatury, jako by stále pokračoval ve psaní jednoho díla a organicky navazoval na své knihy předchozí. Znovu vstupujeme do světa Básní, návěští, pohybů, Knihy Moták a dalších, znovu se střetáváme s dobře známou imaginací, pronikavou schopností postřehnout a zachytit detail, atmosféru. Nápravník, přinejmenším pro mne, prostě nadále zůstává autorem jednoho díla, která je rozprostřeno do několika knih. Ale přesto je tento text datovaný již rokem 1989 v lecčems odlišný.

Zatímco u jiných Nápravníkových textů jsme navykli, že součástí kompozice je přítomnost různých variací a opakování, zde se s podobnými postupy nesetkáváme. Na více než třistapadesáti stranách se plynule střídají lyrickoepické pasáže s pasážemi až esejistického charakteru. Děj zde není důležitý, pokud je zde vůbec přítomen, nejsou zde důležité ani kulisy, ve kterých se vyprávění odehrává, i když jsou na několika místech konkrétně jmenovány. Mnohem více čtenářovy pozornosti si zaslouží pasáže, které se váží k několika leitmotivům roztroušeným a přítomným v celém textu. Především je to vypravěčova usilovná snaha o udržení si tužeb, naděje, lásky a imaginace a „nedopustit, aby za námi cesty naší touhy zarůstaly travou“, a to přes veškerý Nápravníkův pesimismus. Ve jménu tohoto dávného, ale přesto stále platného Bretonova výroku se vede boj s větrnými mlýny, s „křovím návyků“, „trním obvyklostí“ a „úmorností každodennosti“. Jako by se právě v této nesmiřitelnosti a snaze nepodlehnout skrývalo poselství knihy. A nic na tom nemění ani samotný závěr, který je poznamenán spíše skepsí a vědomím osamělostí, ve které naděje i touha chladnou.

Nápravníkova schopnost fascinující imaginace a umění postřehu dokáží udržet čtenářovu pozornost i v takto rozsáhlém nedějovém textu. Navíc na knize není patrno, že vznikla více než před desíti lety. Což sice u prózy tohoto typu není ničím výjimečným, ale přesto tato skutečnost stojí za zmínku.

Proto přece jenom zamrzí, že kniha není vybavena žádnou ediční poznámkou, která by ozřejmovala, proč je text předkládán čtenáři s tímto poměrně značným odstupem od doby svého vzniku. Také informace o tom, zda text byl nebo nebyl před vydáním revidován, by mohla být pro určitý okruh čtenářů užitečnou, neboť přes všechny nesporné kvality Nápravníkova textu se jedná o knihu pro úzký okruh čtenářů, který se do značné míry bude překrývat s odbornou veřejností.

(duben 2002; pro Tvar)

Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora.



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Boží mlat Jana Dadáka v Poetickém klubu (přidáno 22. 03. 2024)

Jsem tma. Duběnkový inkoust, edice 2024 (přidáno 18. 03. 2024)

Duběnky ve varu (přidáno 15. 03. 2024)

Něco s Liborem společně chystáme… (přidáno 12. 03. 2024)

Milan Ohnisko (přidáno 18. 02. 2024)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]