[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]

Pavel Kotrla: Recenze a články

Autoři knih abecedně: A B C Č D E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž


Michal Viewegh: Báječný rok (deník 2005) (Brno: Druhé město 2006)

Oddechový čas Michala Viewegha

Michal Viewegh: Báječný rok (deník 2005) (Brno: Druhé město 2006)Svádím vnitřní souboj s každou novou knihou Michala Viewegha. Psát o ní nebo nepsat? A proč vlastně? Autor je znám nejenom jako v současnosti komerčně nejúspěšnější český spisovatel, ale také svou neláskou a nechutí k literárním kritikům a přehlížením jejich názorů.

Částečně jsou jeho výhrady oprávněné, těžko však lze zavrhnout všechny výtky. Přestože se Vieweghovi stále daří zaujmout široké čtenářské vrstvy, dosáhnout kladného přijetí u kritiků se mu již delší dobu nedaří. Některé knihy, jako například Vybíjená (2004), by si to zasloužily.

A co jeho nová kniha Báječný rok (deník 2005), kterou v letošním roce vydalo nové nakladatelství Martina Pluháčka Druhé město? Přiznám se, že jsem především nenašel odpověď na otázku, proč ji číst. Proč právě tento rok byl pro autora natolik významný, aby stál za jeho zaznamenání? O smyslu této knihy nejsem vůbec přesvědčen, protože ho neznám. Nejedná se o beletrii v pravém slova smyslu. I autor v textu přiznává, že si vybírá oddechový čas. Ale pak je otázkou, proč vůbec takovou knihu vydávat. Možná z toho důvodu, že stejně jako většina populace musí chodit do práce. Prostě nemá jinou volbu.

Kniha je to poměrně tlustá. A bohužel svědčí pouze o jednom, o splněném předsevzetí psát deník po dobu jednoho roku. Vieweghovy úvahy se často prolínají s úryvky právě čtených knih, úvahami o psaní, novinovými reflexemi jeho knih. Řada témat se však opakuje bez toho, aby byla myšlenkově posouvána dál. Autor si mnohdy vystačí se zopakováním již řečeného. Výsledkem je pak celkem nudné čtení. Z pohledu čtenáře se toho příliš mnoho zajímavého neděje. Samozřejmě, že v autorově životě se za ten rok událo mnohé, mnohdy se jedná o události vážné. V předkládaném podání však mají s literaturou málo společného, zůstávají jen deníkovými záznamy.

Michal Viewegh rozhodně netrpí nedostatkem sebevědomí. Koneckonců k tomu nemá mnoho důvodů. Přesto však stále svádí boj s literárními kritiky, kteří nejsou schopni jeho knihy docenit, a tento deník je toho svědectvím. Proč však taková pichlavost vůči nim, proč tak nedostatečný nadhled? I sebevědomý autor může mít svá bolavá místa a nezhojené rány. Je však zvláštní, když už dopředu prohlašuje, že "recenzovat něčí deník znamená osobovat si právo hodnotit něčí život" (str. 296). Proč je tedy tento deník vydáván a chce se stát literaturou, a ne zůstat pouhým soukromým dokumentem, když autor nechce, aby jeho život byl hodnocen? Vždyť to automaticky bude dělat každý ze čtenářů.

Také je vidět, že se ke knize opravdu přistupovalo jako k deníku a bylo do ní pravděpodobně zahrnuto vše pro tento účel napsané, jinak by stačil mnohem menší počet stran. A bohužel se knize nevyhnuly ani některé redaktorské chyby, jako například nesprávně uváděné jméno slavného argentinského spisovatele Borgese (str. 354).

Knihu podobného ražení by mohl napsat každý z nás. S tím rozdílem, že by nebyla vydána, neboť bez mediálně známé tváře by ji nebylo proč vydávat. V případě Michala Viewegha je tomu však jinak, a tak do výčtu jeho děl přibyla další položka. Dle mého soudu marginální.

(Recenze pro Týdeník Rozhlas, 21. 7. 2006 publikováno i na www.rozhlas.cz)

Připomínky zasílejte na pkotrla@gmail.com, příspěvky nelze přetiskovat bez vědomí autora.



Přečtěte si, co píšu na blogu:

Boží mlat Jana Dadáka v Poetickém klubu (přidáno 22. 03. 2024)

Jsem tma. Duběnkový inkoust, edice 2024 (přidáno 18. 03. 2024)

Duběnky ve varu (přidáno 15. 03. 2024)

Něco s Liborem společně chystáme… (přidáno 12. 03. 2024)

Milan Ohnisko (přidáno 18. 02. 2024)



[kotrla.com] [seznam recenzí] [pak - blog ] [nakladatelství klenov] [sloupky pro host] [časopis texty] [fotografie] [scriptorium] [aluze]