Martin Reiner: Plachý milionář přichází (Druhé město: Brno 2008)

Zápisky píšícího milionáře

Básník, prozaik, literární organizátor a nakladatel Martin Reiner rozšířil svou bibliografii o novou položku. Jako dvacátý pátý svazek jeho nakladatelství Druhé město vyšla kniha Plachý milionář přichází. Dlouhou dobu jsem si kladl otázku, proč vlastně byla vydána. Otázka zůstala bez odpovědi, nenašel jsem ji. Přitom se nedá říci, že by texty, které jsou v ní shrnuty, byly nezajímavé. V trochu jiném kontextu, v tom, pro který byly psány původně, své čtenáře jistě našly. Reinerovy zápisky se pohybují někde na pomezí fejetonu a příspěvku na blogu (těmi nás ostatně v poslední době jaksi povinně a na vlně módního zájmu obdařily snad všechny české deníky): Vycházely totiž nejprve v regionální příloze MF Dnes a později na internetových stránkách iDnes.

Knihu jsem přečetl. Potěšily mne zdařilé ilustrace Miroslava Bartáka a povedená grafická úprava studia ReDesign. Občas jsem se při čtení zasmál. Tedy spíš u prvé ze dvou částí knihy, Koníčky bohatých lidí. V druhé, Týdenní přehled zemětřesení, už méně. Nedá se říci, že by mi při čtení něco příliš vadilo. Na primárně zpravodajských stránkách, a teď je jedno zda tištěných, nebo internetových, zcela jistě mohly texty působit osvěžujícím dojmem. Že bych však sdílel nadšení s propagačními výkřiky dřívějších čtenářů uvedenými na zadní straně obálky, to tedy tvrdit nemohu.

Knihu jsem po čtení odložil a již se k ní asi nevrátím. Pro mne se jednalo o jednorázovou záležitost, možná dosvědčující, že pro tento účel původně bylo psáno. Přece jenom ne všechny publikované texty je nutné vydávat knižně, byť je k tomu příležitost. Zápisky Rudolfa Křesťana, Richarda Crhy nebo Františka Nepila však dokazují, že je možné i při pravidelném periodickém psaní na zakázku vytvářet texty, ke kterým se lze vracet i v podobě knih.

Nicméně právě je čas dovolených, cest. A možná pro tuto příležitost, po dobu transportu, jde o vhodné čtení.