Dušan Karpatský (ed.): Koráb korálový. Tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků (Praha: Fori Prague 2007)

Špalek pozoruhodný a hodný pozornosti

Podobně rozsáhlá antologie poezie, jakou představuje svazek Koráb korálový (Tisíc let charvátské poezie v díle stovky básníků) (Fori Prague 2007), se v českých knihkupectvích již velmi dlouho neobjevila. Editorský počin Dušana Karpatského, který získal své jméno podle básně Ivana Buniće Vučiće, přináší dvacet tisíc veršů!

Přibližovat čtenářům Tvaru osobu editora je snad zbytečné, obraz chorvatské literatury by byl bez Dušana Karpatského v Čechách jaksi torzovitý. Bývám rezervovaný k tvrzením nakladatelských textů na záložkách, ostatně, kdo by nebyl, ale v tomto případě tomu tak není a rozhodně jsem se verše nesnažil přepočítat. I na přečtení je jich víc než dost. Jen podotknu, že v tomto případě by dokonce text ze záložky stačilo opsat, dát do uvozovek a pak přidat obdivný vykřičník a recenze by mohla být hotova. O některých věcech zmíněných na obálce se nelze nezmínit.

Překladatel a editor mnoha a mnoha svazků tak k svému rozsáhlému dílu připojil další, nepřehlédnutelné. Jen připomeňme, že se jedná o pandán k jinému Karpatského počinu, k jeho antologii české poezie Zlatna knjiga češkoga pjesništva vydané roku 2003 v Záhřebu.

U antologie vždy hrozí riziko, že nebude něco obsaženo, nebo že se může zdát něco navíc. I v tomto případě by se daly podobné příklady najít, ale bylo by to jen hledání hole na psa, v tomto případě však zcela zbytečné. Tisíc let je dlouhá doba, kterou v jednom svazku, jakkoliv rozsáhlém, a ten předkládaný jich má cca sedm set padesát, obsáhnout v plné šíři a hloubce nelze. Lze se o to však pokusit. Předkládán je nám tak výběr toho nejdůležitějšího od samotných počátků, tedy od slavného nápisu na kamenné desky z Bašky, až po současnost. Opomenuta není dubrovnická škola, barokní tvůrci, modernisté, Ivo Andrić, Miroslav Krleža a celá plejáda dalších. Zástupci nejmladších básnických generací již zahrnuti nejsou, ale to je, poměřováno reprezentativním charakterem antologie, víceméně pochopitelné.

Svazek obsahuje též soupis dosud knižně vydaných českých překladů charvátské poezie a editorovu poznámku. U všech autorů je uveden drobný profil, zpravidla doplněný i fotografií – pokud to bylo možné. U všech básní je pak uveden název básně v originálu a sbírka, ve které poprvé vyšla. V textu antologie jsou roztroušeny také další ilustrační materiály, jako například ukázky z rukopisů. Nelze opomenout ani skutečnost, že kniha je doplněna úvodní rozsáhlou, více než padesát stran čítající studií, která mapuje vývoj chorvatské poezie v průběhu staletí. Jen ona by vydala na drobnější samostatnou brožuru a je sama o sobě nepopiratelným přínosem. Široké veřejnosti podobně rozsáhlý text dosud přístupný nebyl.

Antologie přináší nejen reprezentativní obraz historie a vývoje charvátské poezie, ale na druhou stranu poslouží i jako průvodce po dějinách českého překladu od dob národního obrození až po současnost. Svazek totiž obsahuje nejenom překlady samotného Dušana Karpatského, ale také např. F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, J. Šotoly, O. Berkopce, F. Halase, J. Hiršala, L. Kubišty, J. Štroblové, J. Žáčka nebo J. Hanzlíka.

Jedná se o svazek pečlivě připravený erudovaným editorem s velmi hlubokým zázemím v obou literaturách. Za čtenáře si přeji jen více podobných antologií takto vypravených a s tak rozsáhlými doplňujícími materiály. A ostatním editorům jen vzkaz: zde je dobré čerpat inspiraci. Přestože se jedná o „malou“ literaturu, bylo by škoda, kdyby tento svazek zapadl bez většího kritického ohlasu.