Nejlepší české básně 2010 (Brno: Host 2010)

Zpráva ze země poezie

V loňském roce vyšla v brněnském nakladatelství Host antologie nejlepších českých básní roku 2009, která vzbudila zaslouženou pozornost. Svým způsobem se nejednalo o žádný nový koncept, pamětníci si zcela jistě vzpomenou na básnické almanachy vydávané v padesátých a sedmdesátých letech. Přesto je chvályhodné, že se našel někdo, kdo na tuto tradici navázal, a tak loni vyšel i svazek Nejlepší české básně 2010 – opět v nápadité typografické úpravě Martina Peciny. 

Jednotlivé básně jsou znovu tištěny bez jmen autorů. Ta jsou textům přiřazena až v obsahu. Čtenář se tak soustředí na samotný význam sdělení. Úlohy editorů se tentokrát zhostili básníci Miloslav Topinka a Jakub Řehák. Druhý ze jmenovaných výběr doprovodil rozsáhlou statí, ve které zdůvodňuje volbu autorů. Antologie přináší například básně Pavla Kolmačky, Ivana Wernische, Petra Hrušky, Karla Šiktance, Petra Krále, Roberta Fajkuse nebo Violy Fischerové. 

Krátké charakteristiky jsou výstižné a zpravidla jdoucí přímo k jádru věci. Ač nemusíme souhlasit s některými předkládanými interpretacemi a hodnoceními, odvaha předložit svůj pohled je sympatická. Přestože byl výběr prováděn z nových básnických knih, tištěných i internetových časopisů i z literárního serveru Totem.cz, některá jména nebo básně hledáme marně. Při kvantu textů a jmen, jež měli editoři před sebou, je to však pochopitelné. Úděl editora podobné antologie je vždy nezáviděníhodný, nikdy se nelze zavděčit všem a na každého se nedostane. 

Dobrá zpráva je, že se v české poezii stále něco děje. Ale to snad, doufejme, víme i bez ročenky. Nicméně nová antologie je toho dalším svědectvím a zároveň potvrzením. Pro ty, kteří sledují naši básnickou scénu zpovzdálí či nepravidelně, se může stát vstupní branou k novým jménům a na nová území.