Zuzana Kultánová: Augustin Zimmermann (Zlín: Kniha Zlín 2016)

Tíha za tíhou

ISBN: 978-80-7473-421-2

Na prózu Augustin Zimmermann (Kniha Zlín 2016) autorky přemýšlivých recenzí a šéfredaktorky Opičí revue Zuzany Kultánové (*1986) jsem byl hodně zvědavý a těšil jsem se na ni. A to jsem možná neměl. Čekalo mne téměř dvě stě stran příběhu beznaděje jaksi předvídatelně směřujícího k tragickému konci, což není zcela můj šálek kávy.

Za podklad své prózy autorka zvolila ne úplně neznámý příběh vraha Augustina Zimmermanna. Bylo to roku 1861, když se novinové stránky zaplnily titulky a řádky věnující se vraždě čtyř dětí a sebevraždě jejich vraha — jejich otce. Příběh, ze kterého by mělo mrazit. A i mrazí. Ani víc než stoletý odstup neumenšuje hrůzu činu.

V antihrdinovi Zimmermannovi se Zuzaně Kultánové podařilo vykreslit protagonistu opravdu tak, že se s ním čtenář rozhodně nebude chtít ztotožnit. Kniha je napsána zručně, se znalostí řemesla. Přináší ubíjející příběh malého člověka zachycený na pozadí nelítostné atmosféry zaniklých chudinských čtvrtí a ghetta za časů ničím nepřikrášlené průmyslové revoluce. Prostě bezútěšný život bez radosti, ve kterém svou roli hraje závislost na alkoholu, závist, zahleděnost do sebe, lidské zlo, bída… Ingredience tragédie jsou namíchány, příběh nezadržitelně graduje k otřesnému konci. Ale zdeptaní tíhou předešlých stran to tak nějak očekáváme.

Ani s koncem knihy jsem se nemohl ubránit pocitu, že se jedná sice o rozsáhlý a i zdařilý popis událostí, ale bez interpretace, autorčina názoru. A právě proto tomu něco podstatného chybí. A pak jsem nenašel ani odpověď na otázku: Proč? Proč si autorka vybrala právě toto téma? Tak jak je příběh napsán je to málo na portrét vraha, málo i na sociologickou studii. Zůstává popis pozadí jednoho hrůzného činu, rozsáhlý morytát. Na horor nebo thriller tomu chybí napětí. Vlastně dodatečně by mi v tomto ohledu postačil obyčejný článek na blogu přátel Klubu přátel Žižkova http://zizkov-kpz.webnode.cz/zajimavosti/. Ano, příběh určitě může být svědectvím i dnes, možná může být i do současnosti přenosný. Ale podobné příběhy plní stránky bulvárního tisku a zpravodajství i dnes. Přestože kniha prozatím sklízí převážně kladné ohlasy, u mne prostě nezafungovala. Už dlouho se mi to nestalo, ale já jsem se s touto knihou úplně minul. Dočetl jsem ji, ale důvod, proč bych se chtěl někdy k této opožděné reportáži vrátit, nemám. Snad je to i tím, že se opět jedná o únik do minulosti, únik, který současní autoři volí tak často, že pro mne představuje již jakési pohodlné klišé.

(Jen doplňuji, že knize samotné jsou věnovány stránky http://augustin-zimmermann.cz).