Pavel Petr: Eféb směje se mezi jinými slovy (Ostrava: Protimluv 2020)

ISBN: 978-80-87485-77-4

Poslední sbírka Pavla Petra je tenká. Sympaticky tenká. Koncentrovaná do pouhých pětatřiceti krátkých básní, často jen čtyřverší nebo trojverší. A kupodivu to stačí. Jedná se o sedmý, závěrečný svazek volného elegického cyklu. Společně s předchozími knihami cyklu je spojen stejnou grafickou úpravou a formátem, přestože prošly několika nakladatelstvími. Opět potkáváme některé ze známých motivů: záblesky minulosti a dávných časů, návraty k antice. Ostatně už slovo eféb k této etapě dějin odkazuje. Avšak cítit se adolescentem ve zralém věku by bylo poněkud pošetilé. Něco jiného je však chlapecký postoj k světu, ten lze zaujímat opakovaně. A znovu i kolorit středomořského prostoru, obrazy moře, vln, dálek za obzorem. Tento svět provází básníkovu tvorbu a je přítomný i v jeho předchozích sbírkách nebo jeho autorském výboru. Tentokrát má sbírka již lehce rekapitulující výraz. Dávný patos, charakteristický pro první období Petrovy tvorby, se vytratil. Také tělesnost a erotismus ustoupily do pozadí. Poznáváme spíše básníkovo nitro. Objevují se obrazy smrti a zmaru, ale nezapomíná se ani na lásku, byť nemusí být opětovaná. Víru v ní doprovází vědomí, že láska a smrt jsou dvě strany jedné mince. Petrova poezie prošla postupnou proměnou k současnému oproštěnému výrazu a až k jakémusi zcivilnění. Snad je to důsledek částečného vystřízlivění, k němuž přispívá i elegický podtón. Říká se, že dobrého stačí málo. V tomto případě to platí. Kniha představuje jeden z vrcholů Petrovy tvorby, pokud ne rovnou ten nejvyšší.