Guzel Jachina: Děti Volhy (Praha: Prostor 2021)

Svět, který se ztratil

ISBN: 978-80-7260-468-5

Dny carského Ruska jsou pomalu sečteny, ale ještě to nikdo netuší. Píše se rok 1916 a život na malé německé vesnici uprostřed prašné stepi se prozatím odehrává v starosvětském rytmu zemědělského roku. Povolžští Němci se v Rusku původně ocitli na pozvání carevny Kateřiny, která sama byla členkou jednoho z vládnoucích německých rodů. Svébytnou společnost, která zde díky tomu vznikla, ovšem čeká radikální proměna, protože revoluce už brzy zaklepe na dveře. Prozatím zde ale život ještě pokračuje ve vyjetých kolejích, den za dnem, s kulturou přenesenou ze staré vlasti i se vzpomínkami na ni.

Právě do tohoto prostředí je zasazen rozsáhlý román Guzel Jachiny Děti Volhy (Prostor 2020), který v ruském originálu vyšel teprve v roce 2018 a byl oceněn ruskou státní cenou. Hned dodejme, že cenu obdržela právem. Próza už byla přeložena do sedmnácti jazyků. Jen připomeňme, že čeští čtenáři se mohli s autorkou seznámit již v roce 2017, kdy totéž nakladatelství vydalo román Zulejka otevírá oči. Kniha se stala bestsellerem a brzy známou i svým televizním zpracováním v podobě seriálu.

Tentokrát se na počátku příběhu setkáváme se starým učitelským mládencem Jacobem Bachem, jehož život promění láska k mladičké žačce. Jejich osudy však nemohou zůstat nepoznamenány dějinnými zvraty. Děj se odehrává několik dalších desetiletí, a milostný příběh je pouze vstupem do vyprávění. Souběžně s Bachovým osudem sledujeme i ne zrovna šťastný příběh Autonomní sovětské socialistické republiky Povolžských Němců, a tedy jedné z etnických skupin mnohonárodnostního Ruska.

V autorčině pojetí se jedná o bolestivý návrat do minulosti. Rusky píšící tatarská autorka má pro otázku menšin cit, navíc pro svůj román čerpala inspiraci v životě svého dědečka. Čtenářům předkládá díky svému nespornému vypravěčskému talentu uvěřitelné vyprávění bez patosu zasazené do světa, ve kterém mají slova sílu tvořit a měnit.

Neočekávejte však žádný kvapem běžící děj. Tato kniha vyžaduje svůj čas. Zato uchvátí jazykem, doširoka klenutým vyprávěním, kontrastem malých a velkých dějin a až magickými popisy prostředí. Autorka má dar prozaické výmluvnosti, a ne náhodou vám budou při čtení naskakovat jména klasiků ruské literatury.