Jan Němec: Možnosti milostného románu
(Brno: Host 2019)

O ztrátě lásky a potřebě psát

ISBN: 978-80-7577-920-5

Jsou literární události, které jsou dopředu očekávány. Spolu s otázkou, zda budou naplněny. Jednou z nich bylo čekání na nový román Jana Němce, autora Dějin světla, které byly v roce 2013 ověnčeny Cenou Evropské unie za literaturu. Čekání se vyplatilo a kniha Možnosti milostného románu (Host) se stala jednou z literárních událostí loňského roku.

Rozsáhlý román, vyprávěný v první osobě, byl prožit na vlastní kůži a jeho děj lze shrnout jednou větou: jak se se mnou rozešla holka. Situace všem srozumitelná, kterou prožil skoro každý. Ale ne každý o ní umí napsat (nebo se z ní vypsat), a to tak, aby se nejednalo jen o intimní deníček, ale o literaturu, která zaujme. Do jaké míry zachycené situace odpovídají skutečnosti, není zas tak podstatné, protože se přece jen pohybujeme na poli literárním, kde je dovoleno takřka vše. Ztotožňování autora s vypravěčem, byť silně autobiografickým, mnohdy vede do slepých uliček.

Odhalit vlastní já a umožnit vstup do osobní zóny není snadné ani příjemné. Skoro až z pozice voyerů nahlížíme do historie jednoho vztahu i s hořkou příchutí jeho konce. Zkušenost rozchodu je rozpitvána a analyticky zkoumána. Jsme svědky sypání soli do vlastních ran, jisté sebelítosti a i sebestřednosti, přičemž prohra v lásce a vztahu je vnímána jako hanba. A vina rozhodně není rozdělena rovnoměrně.

Na pozadí dějin jednoho vztahu zároveň sledujeme tvůrčí proces vzniku románu. Právě románový útvar dovoluje téma zachytit v celé komplexnosti. Chytrý a prokomponovaný text je zároveň svědectvím o možnostech literatury, kdy jsou ohmatávány hranice mezi fikcí a realitou, hranice mezi autorem a vypravěčem, touze psát. Zároveň nechybějí prvky hravosti, jako vkládání fragmentů textů jiných autorů nebo střídání vypravěče. Autor nabízí i přesah v podobě předpřipraveného hudebního playlistu, který si lze na internetu ke knize pustit. Vzhledem k rozsahu díla se někdy mihne myšlenka, zda několik míst nemohlo být vypuštěno.

Lze ocenit, že se příběh odehrává tady a teď, bez úkroků do exotických dálav, minulosti nebo neexistujících světů, s odvahou podívat se přítomnosti i sobě do očí. Čekání na generační román je možná pryč, už tu je, a to i se všemi výhradami, které k němu zaznívají.